Věcná část > Charakteristika území

Území ORP Český Krumlov je z jihozápadu ohraničeno pohořím Šumavy, ze severozápadu pak Blanským lesem a z jihovýchodu Novohradskými Horami, velká část území se nachází v horské a podhorské oblasti, významná část obcí se nachází v nadmořské výšce nad 700 m n. m. Dominantním prvkem celého území je řeka Vltava, která teče ze Šumavy nejprve směrem na jihovýchod, nachází se na ní dvě významné nádrže Lipno I a Lipno II a pod Vyšším Brodem se řeka otáčí k severu. Řeka Vltava a její přítoky významně modelovaly území ORP, kdy místy vytváří zahloubená údolí.

Historie osídlení území sahá až do neolitu (Dobrkovská jeskyně – nálezy staré 35–50 tisíc let), významná epocha patří do doby Keltské (opidum v Třísově, osídlení datováno na 5.–1. stol před n. l.). K velkému rozmachu došlo ve třináctém století, kdy byla založena významná města (Český Krumlov 1274) a kláštery. Na Krumlovsku najdeme dva cisterciácké kláštery: klášter ve Vyšším Brodě (založen roku 1259) a ve Zlaté Koruně (založen roku 1263). Velmi navštěvovaný je také hrad v Rožmberku nad Vltavou rovněž ze 13. stol. Za zmínku stojí zříceniny gotických hradů Vítkův kámen jižně od lipenské nádrže a Dívčí kámen nad Vltavou nedaleko Křemže. Z dalších zachovalých sakrálních staveb jmenujme kostely v poutní kostel v Kájově, gotický kostel v Dolním Dvořišti a kostely v nedalekém Rychnově nad Malší a v zaniklé obci Cetviny.

Další významnou epochou, která zasáhla do vývoje území, byla druhá světová válka a následné vysídlení německého obyvatelstva, které místy tvořilo většinu populace. Velká část území v podhůří Šumavy a Novohradských hor zůstala neosídlena, postupně byla uměle doosidlována, ale i tak došlo k devastaci velké části vesnic a zemědělských usedlostí. Velká část horského území na hranicích České republiky s Německem a Rakouskem byla pak po vzniku železné opony vyčleněna pro armádu a byl do ní vstup zakázán. Tato pohnutá část historie se však pozitivně projevila v ochraně území před rozvojem osídlení a průmyslu a patří k významným územím se zachovalým přírodním rázem. Dalším významným počinem v období po roce 1945, který ovlivnil vývoj území, bylo vybudování nádrže Lipno I, která byla dokončena v roce 1957.

Pád železné opony po Sametové revoluci přinesl další významné změny a nové impulsy do rozvoje celého území, došlo na jedné straně k zániku významných průmyslových podniků (papírny Loučovice, Jitona, atd.), ale na druhou stranu nové vznikly a došlo především k významné rekonstrukci historických památek a k nárůstu turistického ruchu.

Nejznámější nerostnou surovinou těženou na území ORP je tuha. Těžila se v okolí samotného Českého Krumlova, kde dnes najdeme zajímavou expozici věnující se těžbě. Dalšími těženými surovinami jsou granulit a v malé míře i rašelina. Nejvíce pracujících v průmyslu zaměstnává průmysl papíru a celulózy (papírenský kombinát ve Větřní), nábytkářství (Lira), výroba kancelářských potřeb (Schwan-STABILO ČR) a strojírenský průmysl (např. Linde Pohorny, Fronius). Čím dál větší význam pro ekonomiku má turismus spojený jak s historickými památkami, tak i s přírodním bohatstvím, a to jednak v horských a podhorských oblastech, na nádrži Lipno, tak i spojený s vodáctvím na řece Vltavě nebo sportovním rybářstvím. Jen na Lipensku rybaří každoročně okolo 11 000 rybářů včetně 4 000 cizinců.

Díky poloze území je významná část zemědělství věnována chovu skotu, v menší míře produkci obilovin a pícnin, téměř polovinu území zabírají lesy.

S růstem turistického ruchu roste i intenzita silniční dopravy, a to jak místní, tak i transitní směrem do Rakouska. Významnou změnu lze očekávat po dobudování dálnice D3 do Rakouska podél východní hranice ORP (předpoklad 2025).

Významná část území podléhá územní ochraně, jedná se jednak o prvky ochrany přírody – zejména o NP a CHKO Šumava a CHKO Blanský les a dále o Vojenský újezd Boletice.

(zdroj Wikipedia a Mapy.cz)