Postupové doby

Postupovou dobou se rozumí čas, za který průtok z horního profilu doteče do dolního profilu. Takovým způsobem přiřazené průtoky nazýváme odpovídajícími si průtoky a doba, která uplyne mezi jejich výskytem, se nazývá postupovou dobou průtoků. s využitím této doby můžeme odhadnout přibližný čas kulminace povodně. Při tom obecně platí, že:

•se zvětšujícím se průtokem až do okamžiku, kdy dojde k vybřežení vody do inundace, se postupová doba zkracuje,

•po vybřežení vody z koryta se postupová doba prodlužuje,

•nejrychleji korytem postupuje „vlna“, při tzv. břehovém průtoku (plné koryto).

Postupová doba průtoků se může v rozsáhlých povodích značně lišit od „teoretických hodnot“ v závislosti na mnoha faktorech, z nichž nejvýznamnější je plošná a časová distribuce srážek. Při každé povodni je tedy nutné situaci neustále vyhodnocovat s využitím všech dostupných zdrojů informací (vývoj stavu na horních úsecích toku). Informace o postupových dobách se využívají u delších toků a to zejména při odhadu kulminace povodňových vln v jejich středních a dolních částech.

Přehled postupových dob na tocích

Chvalšinský potok – Polečnice (Třebovický p. v databázi): Chvalšiny – Český Krumlov: 2–4

Vltava: Vyšší Brod – Český Krumlov: 4–10

Vltava: Zátoň – Český Krumlov: 2–6

Vltava: Český Krumlov – Březí: 3–10

Vltava: Český Krumlov – Březí: 3–10

Záznamy jsou tříděny podle názvu toku a dále sestupně podle říčních kilometrů nebo názvu úseku, pokud nejsou říční kilometry uvedeny. Extrémně dlouhé postupové doby mohou být dosaženy při velkých průtocích.