Prevence před komáry v období těsně po povodni

V oblastech lužních lesů dochází prakticky každoročně k většímu výskytu vylíhnutých komárů. Tento stav je běžný a normální. Samice nakladou velké množství vajíček na vhodná místa při okrajích mělkých vodních ploch. Za vhodných podmínek (tzn. především vyšší vodní stavy) se vyvíjí zvýšené množství larev komárů a  je možné hovořit dokonce o kalamitním výskytu komárů v zasažené oblasti. Za takových stavů se komáři stávají obtížným hmyzem.

V jarním období roku 1997 se na severní i jižní Moravě objevily signály možného přemnožení  komárů (prakticky jen rodu Aedes). Po krátkém období mrazu a rychlém vysychání tůní bylo toto nebezpečí zažehnáno přirozenou cestou. V plné míře se však přemnožení komárů kalamitního charakteru projevilo až po červencových povodních. V takové situaci je již nutné přistoupit k aktivní, ale především včasné ochraně před nepříjemným hmyzem. Ukazuje se, že nejúčinnější formou ochrany budou preventivní opatření, která jsou i nejlevnější variantou. Dospělí, volně létající komáři se ničí nesnadno. Postřiky jsou málo účinné, neselektivní (negativně působí i na jiný hmyz) a vyžadují velké finanční prostředky.

Optimálním řešením je snižování počtu larev  komárů za použití bakteriálních přípravků, které působí na larvální stadia komárů (tzv. larvicidů). Takových přípravků se v zahraničí používá celá řada. V našich podmínkách se nejlépe osvědčil preparát zvaný Vectobac, který dováží firma Bioasan. Tento preparát byl úspěšně testován v období po povodni v roce 1997  v Olomouci a na okolních líhništích komárů.

Jedná se o koncentrát bílkoviny se sporami a toxiny druhu Bacillus thuringiensis. Larva přijímá tuto látku společně s potravou. Tato bílkovina se ve střevním traktu komára začíná štěpit a rozpadat. Vytváří se bílkovina nového typu (označuje se písmenem Y), která bobtná a postupně roztrhá střevo larvy komára a ten brzy hyne. Bílkovina Y může být přítomna jen ve střevech larev komárů. Ostatní živočichové, kteří se vyskytují ve vodním prostředí společně s komáry, tuto bílkovinu neobsahují. Tímto faktem je možné vysvětlit vysokou selektivnost přípravku, který je účinný pouze na larvy komárů. Nejúčinnější je v období nejmladších vývojových stádií. Smrtelná dávka je již při nízké koncentraci přípravku. Doporučuje se 0,5 kg na 1 ha vodní plochy. Aplikace přípravku je jednoduchá a provádí se přímým dosazením látky do líhniště komárů ve formě prášku nebo roztoku. Obě formy jsou stejně účinné.

Rozhoz účinné látky se může provádět ručně, ale vhodnější jsou roztoky aplikované postřikovači. Postačující jsou přenosná zařízení, která se nesou na zádech. Dobře použitelné jsou i různé  postřikovače umístěné  na automobilech. Při větším rozsahu napadených ploch (zvláště tedy po povodni) je  možné i využit leteckého postřiku. Postřik  je však často prováděn i na místech, kde se líhniště komárů nevyskytují.

Pro úspěšné snížení larev komárů (první kalamitní příznaky se mohou objevit za vhodných podmínek již za 8–14 dnů po povodni) je zapotřebí rychlé součinnosti všech zainteresovaných objektů. Především státní správy, ale i dobrovolných ochránců přírody a v neposlední řadě také všech obyvatel v zasažené oblasti výskytu komárů. Líhniště komárů je nutné ošetřit pod dohledem odborníků na danou problematiku. V období po vykulení larev z vajíček až do doby druhého, maximálně pak třetího svlékání larev je přípravek nejúčinnější.  V laboratorních podmínkách se může jednat až o 100 % uhynulých larev. Předpokladem úspěšného zásahu je tedy rychlost aplikace. Pozdější ošetření vodních ploch,  kde se již vyskytují  kukly komárů, jsou neúčinná. Nutná je však také pomoc občanů při ošetření ploch v osobním vlastnictví.

Vhodný přípravek, který je možný v našich podmínkách použít, je v malém množství připraven k realizaci. Větší množství přípravku je možné dovést do ČR asi do jednoho týdne. Předpokládá  se spolupráce obcí a dalších zainteresovaných v postižených oblastech. Nutná bude dobrá informovanost obyvatel v postiženém regionu, ale i  kvalitní působení tisku a dalších sdělovacích prostředků.

Komár je nejen obtížným hmyzem, ale může se stát i nebezpečným přenašečem různých chorob. Je však naprosto reálné, že při aktivním, rychlém a správném ošetření vodních ploch se kalamitní přemnožení komárů může výrazně snížit.