Významným vodním dílem na území obce je Spirův jez. Údaje o historii vodního díla jsme nalezli na stránce www.sumavanet.cz. O elektrárně pod Čertovou stěnou se začalo hovořit už v 80. letech devatenáctého století, ale myšlenku svést vodu Vltavy od Loučovic až k Vyššímu Brodu jako první zpracoval až inženýr František Karel. Konečný projekt nakonec ale dodala projekční kancelář Ganz & Comp. V kamenitém terénu začal obtížný výkop přírodního kanálu v roce 1896, vodoprávní povolení vodního díla bylo ale schváleno výnosem Císařského a královského místodržitelství v Čechách až v březnu 1898. Místo původně předpokládaných Giradotových turbín se použily tehdy nové, mnohem výkonnější Francisovy turbiny. Ty stačily pouze čtyři. Kolaudace proběhla v roce 1903. Když se spustil provoz elektrárny, tvořilo ji šest částí. Stavba začínala jezem pod Loučovicemi, který měl 32 m dlouhou korunu s rybí propustí, na niž navazovala pětimetrová trámová základová výpusť. Obří dílo představoval náročně vyhloubený přírodní kanál o délce 1 650 m, šířce 5,7 m, hloubce 3,2 m a spádu jedno promile. Další část představoval vodní závěr neboli komora, kde končil kanál, a začínalo tlakové potrubí. To bylo ocelové, nýtované, o délce 560 m a průměru 1 800 mm. Dodávalo až 7,5 krychlových metrů vody za vteřinu. Vodní elektrárna se stala svým výkonem rázem největší svého druhu v Rakousko-Uhersku i ve střední Evropě. Dobový tisk impozantní stavbu srovnával s tou, která byla vybudována na Niagaře.
|
Obr. : Původní jez pro kanál s rybí propustí (v současné době se zbytky jezu nachází na konci vzdutí Spirova jezu) – zdroj www.sumava net.cz, Česká televize, Hledání ztraceného času. |
|
Obr. : původní náhon a vodní uzávěr, zdroj www.sumava net.cz, Česká televize, Hledání ztraceného času |
|
Obr. : Vodní uzávěr a původní vodní elektrárna Vyšší Brod, zdroj www.sumava net.cz, Česká televize, Hledání ztraceného času |
Pro Šumavu měla elektrárna obrovský význam, protože pomohla rozvoji místního průmyslu, dodávala elektrický proud i městům jako byl Vyšší Brod nebo Český Krumlov i dalším městečkům a obcím. Tvůrcům díla se podařilo řeku přivést na kopec opředený pověstmi o čertu. V té se totiž praví, že chtěl zabránit výstavbě kláštera v nedalekém Vyšším Brodě tím, že postaví přes údolí hráz z kamení, aby zadržel vodu a tou klášter zatopil. Jenže svůj úkol do půlnoci nesplnil, a tak se kamenná hráz zřítila a balvany zavalily koryto řeky a její svahy.
V roce 1926 byla zahájena rozsáhla rekonstrukce a rozšíření vodního díla. Byl vybudován nový jez s cílem zlepšit podmínky pro nátok do náhonu k VE Hohenfurt (Vyšší Brod) českokrumlovských papíren Ignaz Spiro s synové přibližně 100 m pod původním jezem.
|
Obr. : Výstavba nového Spirova jezu, zdroj www.sumava net.cz, Česká televize, Hledání ztraceného času |
|
Obr. : Rozšířená VE s dvěma potrubími zdroj www.sumava net.cz, Česká televize, Hledání ztraceného času |
Aby bylo možné zajistit vyšší přítok pro VE, bylo rozhodnuto vybudovat nový jez a druhé koryto náhonu. Technicky má jez unikátní konstrukci, jedná se o dvoupoklopový jez soustavy Huber-Lutzovy, typ I. Tento švýcarský systém je automatický hydraulický, jehož zvedání a sklápění koruny pracuje na principu přepouštění vody pod jezové klapky a pomocí jejího tlaku je umožněno jejich zvedání. Spád jezu je 5,7 m. Elektrárna byla rozšířena ještě o druhé tlakové potrubí o délce 640 m a průměru 2 000 mm. V budově strojovny (49 x 12,3 m a výšce 9 m) byly umístěny hydroagregáty. Dálkové vedení dlouhé 25 km přenášelo výkon elektrárny bez transformování do vlastního závodu v Pečkách (Větřní). Elektrárna pod Čertovou stěnou skončila svůj provoz s výstavbou Lipenské přehrady a svedením veškeré vltavské vody do podzemního tunelu. Pouze se musela nějaký čas upouštět voda z přehrady dál do vltavského koryta, protože některá zařízení papírny ve Větřní byla stavěna na kmitočet 42 Hz. Časem však došlo k jejich výměně, a tak postupně zmizelo i veškeré vybavení strojovny. Zmizelo i jedno tlakové potrubí.
|
Obr. : letecká mapa vodního díla před napuštěním nádrže Lipno II, zdroj http://kontaminace.cenia.cz/ |
V 90 létech dvacátého století byl po dohodě mezi ochránci přírody, rybáři a správcem toku obnoven průtok do původního koryta
Po ukončení provozu vodní elektrárny byly postupně všechny části včetně jednoho potrubí demontovány, náhon byl zavezen odpadem z papíren. V devadesátých létech 20. století byly ve zbývajícím potrubí vybudovány tři malé vodní elektrárny, do kterých je průtok 0,3 m3/s přiváděn potrubím na dně původního náhonu.
|
Obr. : Stav náhonu a potrubí v roce 2001, zdroj Česká televize, Hledání ztraceného času |
V létech 2000 - 2001 byl jez Povodím Vltavy, státní podnik obnoven dle původní projektové dokumentace a na pravém břehu byla vybudována malá vodní elektrárna, v níž je umístěna přímoproudá Kaplanova turbína Hydrohrom SK600 o hltnosti 1,3 až 1,5 m3/s. V současné době se spíše používá název Huber Lutz, než původní „Spirův jez“.
Jez byl navržen do seznamu technických památek Ministerstvem kultury pod číslem a názvem 104928 - Jez Huber Lutz.
|
Obr. : Jez Huber-Lutz v současné době |
