<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Hlásné profily

Základem pro výkon předpovědní a hlásné služby v Lišova je soubor hlásných stanic - hlásných profilů a srážkoměrů. Hlásný profil je místo na vodním toku sloužící ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily na tocích jsou dle významu a provozovatele rozděleny do tří kategorií A,B,C.

Pro město Lišov mají zásadní význam nově vybudované automatické C profily s možností dálkového přenosu dat.  Podle těchto stanic jsou vyhlašovány jednotlivé stupně povodňové aktivity.

 

Aktuální stavy: hlásné profily, srážkoměrné stanice, radar

Výpis aktuálních údajů z databáze POVIS pro: Povodňový plán města Lišov

 

 

---

 

Záznamy jsou tříděny podle názvu toku, dále sestupně podle staničení (říční kilometry) a pokud není staničení uvedeno, tak podle názvu profilu. Kompletní údaje jsou k dispozici ve výpisu z databáze.
 

Tabulka obsahuje 4 záznamy, byla aktualizována z databáze POVIS dne 18.04.2024
 

 

kategorie A – základní hlásné profily, které zřizuje a provozuje stát prostřednictvím ČHMÚ nebo s.p. Povodí,

kategorie B – doplňkové hlásné profily, zřizované krajskými úřady, většinu provozuje po dohodě ČHMÚ nebo s.p. Povodí, ostatní provozují místně příslušné obce,

kategorie C – pomocné hlásné profily, provozované účelově obcemi nebo vlastníky ohrožených nemovitostí. Profily kategorie C mají lokální význam pro Lišov a jsou součástí lokálního výstražného systémy.

Správnost signalizovaných hodnot z automatických hlásných profilů je ale nutno prověřovat i odečtem z měrné latě, nebo kontrolou dosažení barevných značek. Pokud by došlo v průběhu povodně k zjištění významných rozdílů mezi hodnotami odečtenými a signalizovanými, je povinností PK ORP uvědomit o této skutečnosti všechny orgány zapojené do systému automatického varování. Zjištění odlišných hodnot u profilů C je vždy třeba hlásit Městskému úřadu Lišov.

Ruční pozorování vodních stavů v hlásných profilech:

a)vybavených vodočetnou latí:

Stupnice vodočtu ukazuje relativní výšku hladiny vody v cm, a to ve vztahu k „nule vodočtu“. Nula vodočtu přibližně odpovídá dnu řeky, vždy však musí být umístěna pod nejnižší vodní hladinou. Nula vodočtu musí být výškové zaměřena a její nadmořská výška uvedena v dokumentaci hlásného profilu. Dělení stupnice vodočtu bývá zpravidla dvoucentimetrové, decimetry jsou označeny arabskými číslicemi, metry jsou označeny červenými římskými číslicemi. Výška vodního stavu se udává zaokrouhleně v celých centimetrech.

 

Příklady správného odečítání vodních stavů ukazuje následující obrázek:

Minimální četnost při pozorování vodních stavů v hlásném profilu a podávání hlášení na hlásných profilech:

 

Pokud v pozorovacích termínech nebyl zaznamenán nejvyšší (kulminační) stav, je třeba tento stav odhadnout podle dochovaných stop a přibližně odhadnou čas výskytu kulminace.

Před každým odečítáním vodního stavu je nutno se přesvědčit, že výška hladiny vody v místě vodočtu není ovlivněna překážkou, nánosem, zámrzem, ledovou zácpou a podobně a tuto podle možnosti odstranit. Při vlnění se čte na stupnici nejvyšší a nejnižší vodní stav, ze kterých se udává průměr.

Výsledky pozorování zapisuje pozorovatel do vodočetného zápisníku. Zápis obsahuje tyto položky: čas, vodní stav v cm, poznámka.

 

b)Nevybavených vodočetnou latí - pouze 3 barevné značky

V tomto provedení je prozatím většina pomocných hlásných profilů kategorie „C“

Limity hladin směrodatných pro vyhlášení jednotlivých SPA jsou vyznačeny barevnými značkami o rozměru cca 5 x 20 cm, umístěnými v hlásném profilu (zelená barva = 1.SPA, žlutá barva = 2. SPA, červená barva = 3.SPA). Za dosažení limitního stavu hladiny se považuje dosažení spodního okraje značky.

 

 

Poznámka:

Pokud za povodňové situace všechny značky zmizí pod vodou (není možno např. zjišťovat kolik je již nad červenou značku), je možno polohu hladiny ve vodoteči provizorně odměřovat od spodní části nosné mostní konstrukce (nebo od stropu propustků), neboť všechny pomocné hlásné profily by měly být fixovány i na tyto výškové údaje.