Věcná část > Vyhlašování stupňů povodňové aktivity podle ledových jevů na tocích

Ledové povodně nevyvolává vysoký průtok vody, ale led v korytě, který výrazně snižuje průtočnou kapacitu koryta a vzdouvá hladinu vody. Ledové povodně se vyznačují extrémními stavy vody a téměř běžně se dosahuje hladin stoleté vody. Obvykle se tak děje na na krátkém úseku toku, avšak v určitých případech může ledová povodeň zasáhnout tok v délce několika desítek kilometrů.

S ledovými povodněmi se setkáváme v období tání, ale také v období mrazů. V období tání je vyvolávají zcela jiné procesy a jevy než v období mrazů a průběh povodní je zcela odlišný.

Ledové povodně v období mrazu

V období mrazů vznikají ledové povodně na tocích, kde je intenzivní chod ledové kaše nebo kde se intenzivně tvoří převážně jen dnový led a koryto nezamrzá. Ledová kaše i dnový led vznikají z vnitrovodního ledu. Ten se tvoří v tocích s malou hloubkou vody a větším sklonem dna. Vnitrovodní led se buď zachytává na dně a vytváří dnový led nebo v proudu vyroste a spojí se s dalšími částečkami vnitrovodního ledu do shluků a vyplave na hladinu, kde se z něj postupně utvoří ledová kaše. Na hladině pak zaznamenáváme chod ledové kaše.

Ledové povodně v období tání

Zamrzlé či zaledněné koryto má podstatně omezenou průtočnou kapacitu a představuje hrozbu ledové povodně v období tání. O průběhu uvolňování ledu v korytě rozhoduje vývoj počasí. Jestliže je oteplení mírné a není doprovázeno většími dešťovými srážkami, průtok v toku se příliš nezvětší, nebo se zvýší pozvolna a led postupně odtaje. Nastoupí-li po mrazivém počasí náhle teplé počasí s velkými dešťovými srážkami, průtok v tocích prudce stoupne a voda se z extrémně zaledněného koryta rozlije. Extrémně zaledněná koryta se vyskytují v částech toků s režimem dnového ledu.

V úsecích toku, kde je převážně jen ledový pokryv, přivodí proudící voda v období tání její rozlámání a vzniklé kry se dají do pohybu. Nastává odchod ledu. Rozlámání ledové pokrývky neprobíhá současně v celém toku. Nejdříve dojde k rozlámání v místech, kde je pokrývka nejslabší, tj. v místech s větší rychlostí vody nebo s teplejší vodou. Odchodu utvořených ker brání neporušený ledový pokryv. Na jejím okraji se kry hromadí a kupí, vznikají ledové zácpy. Ty rostou jak do délky tak výšky, ucpávají koryto a vzdouvají vodu.

Rozsah zácpy závisí na celé řadě okolností. První zácpy na horním toku jsou malé. Prolomením zácpy se vytvoří vlna, která při svém postupu rozrušuje doposud celistvý pokryv a tlačí před sebou vzniklé kry. Vlna se při svém postupu tokem zplošťuje a postupně ztrácí svoji sílu. Pohyb ledu se zastaví a vznikne nová zácpa. Nová zácpa je již větší.

Uvolněné zácpy v horní části toku většinou iniciují prolomení zácep spodních. Za trvání teplého počasí a narůstání průtoku se tok směrem dolů postupně uvolňuje a všechny zácpy se většinou soustředí do jedné velké na dolním úseku toku. Po jejím prolomení nastává bouřlivý odchod ledu v dolním toku a proud s ledovými krami je ničivý.

Zácpa může být dlouhá jen pár desítek metrů, ale také desítky kilometrů. Její setrvání na jednom místě je velmi rozdílné, od několika minut po několik dní. Velikost a trvání zácpy není příliš závislé na průtoku vody. Postačí, aby se dosáhlo průtoku, který přivodí rozlámání pokrývky a její následný pohyb. Tento průtok je většinou mnohem menší než jednoletá voda. Zácpa ucpává koryto a extrémně vzdouvá vodu. Výška vzdutí je závislá na velikosti zácpy a průtoku vody, ale i za relativně malého průtoku se dosahuje extrémních stavů.

Zásady vyhlašování SPA v období mrazu

Příchodem větších celodenních mrazů toky s malou rychlostí vody zamrznou a v tocích s větším sklonem dna a rychlostí vody se začne tvořit vnitrovodní led a následně ledová kaše nebo dnový led. Toky, které rychle zamrznou, nepředstavují v období mrazů nebezpečí. Nebezpečí ledových povodní je na tocích, které nezamrzají souvislým ledovým pokryvem a ve kterých se vyskytuje dnový led nebo chod ledové kaše.

Na počátku období větších celodenních mrazů je velká produkce ledové kaše, množství ledu v korytě poměrně rychle narůstá, protože je velký rozsah volné hladiny. S rozvojem břehového ledu a ledového pokryvu produkce ledu klesá a většinou po 10 - 14 dnech celodenních mrazů nastává ustálený stav. Tok z velké části zamrzne a led již téměř neroste a ledové poměry zůstávají většinou nezměněné až do doby oblevy. To platí o tocích s chodem ledové kaše. U toků s režimem dnového ledu toto neplatí a led v korytě většinou roste celé mrazové období.

S příchodem větších celodenních mrazů provádí správce toku denní prohlídky toku. Při prohlídkách toku věnuje pozornost především místům, kde se v minulosti vytvořily ledové nápěchy. Informuje místně příslušný povodňový orgán o vzniklé situaci a navrhuje vyhlášení stupňů povodňové aktivity.

1. SPA – bdělost nastává při zjištění chodu ledové kaše.

2. SPA – pohotovost se vyhlašuje při zaznamenání tvorby většího ledového nápěchu, u kterého je předpoklad, že může způsobit vybřežení vody a škody.

3. SPA – ohrožení se vyhlašuje pokud vytvořený ledový nápěch způsobuje zatopení a vznik větších škod.

U balvanitých toků, které nezamrzají, ale tvoří se v nich intenzivně dnový led, je nutné věnovat pozornost růstu dnového ledu a hodnotit nebezpečí možného náhlého odchodu ledu doprovázeného velkou vlnou vody a ledu. Ke vzniku takové vlny je nutná větší tloušťka dnového ledu. Její nebezpečná velikost závisí na místních poměrech. Někdy může postačit tloušťka jen 10 cm.

1. SPA – bdělost nastává při prvním zjištění růstu dnového ledu.

2. SPA – pohotovost se vyhlašuje v době, kdy tloušťka dnového ledu dosáhne nebezpečné hodnoty (podle individuálního posouzení správce vodního toku).

3. SPA – ohrožení se vyhlašuje pokud bezprostřední nebezpečí chodu vlny vody a ledu korytem představuje ohrožení životů v území podél toku. V takovém případě by měl být vyhlášen zákaz vstupu do ohroženého území.

Zásady vyhlašování SPA v období tání

Rozsáhle zamrzlé vodní toky představují nebezpečí ledové povodně. Toto nebezpečí se stává aktuální příchodem náhlého velkého oteplení, kdy je nebezpečí zvýšení průtoku.

1. SPA - bdělost nastává v okamžiku příchodu výrazně teplého počasí.

V případech extrémního zalednění koryta dochází většinou k vylití vody z koryta již při relativně malém zvýšení průtoku. Místa extrémního zalednění je nutné nalézt ještě v období mrazů a posoudit jejich nebezpečnost. Jestliže hrozí nebezpečí škod, je potřebné učinit opatření. Extrémní zalednění se vyskytuje především u menších koryt a uvolnění ledu je většinou možné mechanizačními prostředky před příchodem většího průtoku.

2. SPA - pohotovost se vyhlašuje na počátku odchodu ledu.

Velké ledové povodně se vyskytují za odchodu ledu. Zvýšený průtok uvolní led a dá jeho kry do pohybu. Odchod ledu začíná většinou na horním toku a postupuje dolů tokem. Směrem po toku se zvětšuje množství transportovaného ledu a zácpy jsou postupně mohutnější. K vyhlašování 2. SPA by se mělo, pokud je to možné, využít informací z horního toku.

3. SPA – ohrožení se vyhlašuje pokud vytvořené ledové zácpy vzdouvají vodu natolik, že se vylévá z koryta a působí škody.

Správci toků sledují počátek zámrazového období, vývoj ledových jevů a negativní důsledky zimního režimu. Při výskytu mimořádných ledových jevů a při nebezpečí vzniku škod nebo ohrožení provozu zařízení informují příslušné povodňové orgány a navrhují vhodné opatření k likvidaci příčiny.