Život města je bezprostředně svázán s vodou. Třeboňsko pokrývá okolo 500 rybníků, z nichž většina byla vybudována v 16. století mistry rybníkářství – Štěpánkem Netolickým, Jakubem Krčnínem z Jelčan a Sedlčan a Mikulášem Ruthardem z Malešova. Největším rybníkem v ČR je pak Rožmberk o rozloze vodní hladiny 489 ha, který má význam i z hlediska protipovodňové ochrany. Dalšími významnými rybníky na území města jsou Svět a Opatovický. Retence všech rybníků má význam z hlediska protipovodňové ochrany, i když retenční kapacita není dostatečná pro zachycení povodní, umožňuje tlumit povodňové vlny a snižovat kulminační průtoky. Rybníky mají význam i z hlediska hydrologického režimu vodních toků, v letním období dochází z jejich plochy k zvýšenému výparu, naopak při podzimním vypouštění nadlepšují průtoky v jinak na srážky chudém září a říjnu. Jarní tání je zachyceno v rybnících při jejich napouštění. Některé jezy jsou v současné době především využívány energeticky (viz obrázek průměrných měsíčních průtoků na vybraných profilech, zdroj Povodí Vltavy, státní podnik – rozdíl mezi průtokem nad jezem a přes jez je tvořen návrhovým průtokem MVE).
Nejvýznamnějším tokem na území města je řeka Lužnice, do které ústí několik menších přítoků (Spolský a Káňovský potok), významnými toky jsou i dva umělé kanály vzniklé během stavby rybníků: Nová řeka, která od Novořeckých splavů převádí vodu z Lužnice do Nežárky a má v současné době především význam při řešení povodňových stavů, a dále Zlatá stoka, která začíná na jezu Pilař a zajišťuje napájení a odvodnění soustavy rybníků až po své ústí do Bukovského potoka nad Veselím nad Lužnicí.
Pro území je typické, že velká část vodních toků byla v minulosti upravena a dále vzniklo velké množství odvodňovacích kanálů a náhonů, které umožňují zemědělské využití území a napájení rybníků. Na nich se nachází celá řada menších vodních děl, stavidel a podobně, které jsou v různé úrovni technického stavu. Dochází i k převodům vody mezi povodími jednotlivých vodních toků.
Bezpečnostním přelivem rybníka Ruda je převáděn povodňový průtok z Opatovické stoky do svodnice a dále do povodí Podřezanské stoky (do výše 1,4 m3/s, což je přibližně 14% Q100 – data z roku 1998) a dále z povodí Podřezanské stoky Odlehčovačem do Lužnice nad Novořeckými splavy.
N-leté průtoky v m3/s
Tok |
Profil |
Q1 |
Q2 |
Q5 |
Q10 |
Q20 |
Q50 |
Q100 |
Lužnice |
Frahelž |
16 |
23 |
34 |
48 |
71 |
106 |
145 |
Další informace: Vodní toky
Vodní díla