Charakteristika území ORP

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Důležité stránkyVěcná část >

Charakteristika území ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností České Budějovice leží uprostřed Jihočeského kraje. Rozlohou 924 km2 je Českobudějovicko čtvrtým největším správním obvodem v kraji. z celkové plochy obvodu představuje 54 % zemědělská a 29 % lesní půda. Podíl vodních ploch dosahuje třetí nejvyšší hodnoty v kraji.

Počtem 156 tis. obyvatel je obvod nejlidnatějším v kraji, téměř dvě třetiny žijí ve městě České Budějovice. To se odráží v hustotě zalidnění, která je se 160 obyvateli na 1 km2 nejvyšší v kraji. Odpovídá tomu i sídelní struktura, obvod zahrnuje 79 obcí, z toho 5 měst (České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Rudolfov, Zliv). Podíl obyvatel v produktivním věku (15 - 65 let) patří v kraji mezi nejvyšší, průměrný věk dosahuje 39,5 roku.

Území ORP České Budějovice lze podle charakteru krajiny rozdělit na dva celky - celek Budějovické pánve s bohatou strukturou vodních ploch, jež mají význam krajinného prvku spolu s významem ekologickým a podávají dodnes doklad historického vývoje tamní krajiny. Tento charakter zahrnuje východní a západní část území ORP, včetně města České Budějovice. Území na východě pozvolna přechází přes Lišovský práh do prostoru Třeboňské pánve.

Druhým charakterem je pahorkatý terén podél údolí vodních toků, zejména Vltavy, Malše a jejich přítoků. Charakteristický je lesní pokryv krajiny s hlubokými údolími těchto vodních toků, jež vtékají do rovinatého terénu Českobudějovické pánve. Tento charakter se vyskytuje na jihu a severu území ORP (Prachatická vrchovina a Táborská pahorkatina). Severovýchodní okraj území zasahuje do prostoru CHKO Třeboňsko a jihozápadní část je součástí CHKO Blanský les. v území je řada významných maloplošných chráněných území, zejména mokřin a blat. Osídlení je doloženo keltské, které bylo vystřídáno osídlením slovanským a germánským. Soustavné osidlování území ORP začalo ve 13. století. Významné je od této doby zejména rybníkářství. v oblasti Českobudějovické a Třeboňské pánve se začaly zakládat rybníky za vlády Jana Lucemburského a následně i za Karla IV., kdy vznikl nejstarší jihočeský rybník Dvořiště.

V Čechách vždy rybníkářství podporoval rod Vítkovců, později Rožmberků a Schwarzenbergů. Největší rozmach prožilo rybníkářství mezi 15. a 16. stoletím, kdy se do zakládání významnou měrou zapojil šlechtický rod Rožmberků. Během jejich patronace se začíná vytvářet důmyslná soustava, která propojuje rybníky a přivádí vodu z okolních řek. v této době se na scéně objevují nejslavnější čeští rybníkáři jako Josef Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan, či Mikuláš Ruthard z Malešova.

Druhým největším rybníkem v jižních Čechách je Bezdrev u Hluboké nad Vltavou. Byl vybudován na Netolickém potoce v prostoru mezi dnešními silnicemi spojující České Budějovice s Vodňanami a s Hlubokou nad Vltavou, v sousedství zámečku Ohrada. Dalšími velkými rybníky jsou Dehtář, Dvořiště, Záblatský, Volešek, Starý vrbenský, Vlhlavský, a další. Na rozdíl od jiných velkých jihočeských rybníků byl Bezdrev vybudován před rokem 1490 proslulým stavitelem rybníků z Pardubicka, Vilémem z Pernštejna. v 17. a 18. století jsou některé rybníky zaváženy a vysoušeny. Velmi se na tom projevila jedna z Josefínských reforem, kdy se zvýhodnila cena pšenice a tak plocha rybníků ustupuje jejímu pěstování. Počátkem 19. století bylo v jižních Čechách vysušeno 5 velkých a 12 malých rybníků. Ve 20. století se počet rybníků ustálil a místy došlo i k jejich navýšení. v současnosti je hlavní úsilí vynakládáno na odbahnění rybničních soustav a na zpevnění hrází, které byly během velkých povodní, zejména v roce 2002, poničeny.

Dnes jsou České Budějovice centrem vědy a výzkumu, školství, včetně univerzitního a sportu.

Významné podniky jsou - Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský pivovar, Duropack Bupak, GAMA, Gamex, Jihočeské tiskárny, Koh-i-noor Hardtmuth, Madeta, Motor Jikov, Robert Bosch, slévárna České Budějovice. ORP České Budějovice je ovlivněna také výstavbou jaderné elektrárny Temelín a jejím dalším možným rozšířením.

Českobudějovicko je centrem cestovního ruchu, má nabídku pamětihodností a podél vodních ploch i vodních toků je významná četnost výstavby rekreačních zařízení a chat. Region je známý vltavskou vodáckou cestou.

Infrastruktura cestovního ruchu a rekreace dosud není na dostatečném kvalitativním stupni, zejména v obcích mimo centra (České Budějovice, Hluboká nad Vltavou), v obcích chybí občanská vybavenost. Po roce 1989 byly postupně likvidovány deficity v technické infrastruktuře. Byly dokončeny systémy zásobování vodou a odkanalizování obcí (u větších sídel) a v ORP proběhla plošná plynofikace. Od sedmdesátých let je sledován systém dopravy, z něhož jsou realizovány zejména silniční tahy a přeložky.

V menších obcích je stále zaměstnanost orientována na primární sektor, na pracovní příležitosti v zemědělství, lesnictví a rybníkářství. Nejsou zde umísťovány pracovní příležitosti ani v sekundéru, natož v terciéru. Služby a vybavenost zaměstnávají minimum obyvatel malých a středně velkých obcí. Nezaměstnanost v území ORP však nepřevyšuje republikový průměr. Velikostí a strukturou pracovních příležitostí hraje rozhodující roli v regionu samotné město České Budějovice.

Dnes je územní struktura obcí nevyvážená. Na jedné straně stojí krajské město, na druhé straně existuje řada malých obcí, s jedním katastrálním územím, na hranici ekonomické rentability a s malým demografickým potenciálem. Žádoucí by bylo znovu sjednotit celky alespoň na hranici 500 obyvatel, při této velikosti je dostatečný potenciál i rozpočtové možnosti obce. Rovněž celistvost území krajského města a jeho možné administrativní rozšíření by byly vítaným posunem, zvláště u sídel na které doléhají urbanizační tlaky jádra.

Přírodní podmínky

Správní území ORP České Budějovice je typické harmonickou krajinu, modelovanou dlouholetou hospodářskou činností a množstvím kulturních hodnot vytvořených lidskou činností, ve kterém můžeme nalézt památky zapsané do Seznamu světového a kulturního dědictví lidstva UNESCO, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny a území s archeologickými nálezy jako doklady kulturního a historického vývoje a osídlení kraje. Do správního obvodu ORP České Budějovice zasahují CHKO Blanský les na jihozápadě a CHKO Třeboňsko na východě území, centrum území však přímo neovlivňují. v obou CHKO se nacházejí evropsky významné lokality NATURA 2000, které jsou vymezeny i na dalších místech ve správním obvodu ORP. Nejvýznamnější z nich se nachází v lesích severně od města Hluboká nad Vltavou – Hlubocké obory včetně rozsáhlé ptačí oblasti. Další významnou ptačí oblast najdeme v CHKO Třeboňsko.

Ochrana přírody se dále soustřeďuje do mnoha maloplošných zvláště chráněných území přírody, vymezena je zde jedna národní přírodní rezervace – Ruda.

Celé území je rovněž pokryto sítí územního systému ekologické stability od skladebných prvků nadregionálních po lokální.

Ložiska nerostných surovin jsou v ORP většího rozsahu, týkají se především štěrkopísku, cihlářských surovin a žáruvzdorných jílů. Největší těžené dobývací prostory jsou u obcí LedeniceZahájí.

Vodní režim krajiny

Správní obvod ORP České Budějovice je poměrně značně zasažen záplavovými územími, význam protipovodňové ochrany se významně projevil při posledních velkých povodních v roce 2002.

V území ORP je vymezeno větší množství rozsáhlých záplavových území, nejvýznamnější jsou z hlediska ohrožení obyvatel řeky Vltava a Malše.

U skoro 23% obcí zasahují zastavěné plochy do záplavového území, ne ve všech však představují reálné ohrožení (cca 18%). v těchto obcích je potřeba zaměřit se na návrhy a  realizaci protipovodňových opatření, na snižování podílu zástavby v záplavovém území a na zlepšení odtoku povodňových vod.

V pětině obcí zasahuje návrh zastavitelného území do záplavového území Q100 stejně tak zasahují do záplavových území návrhy silniční a železniční sítě. v zasažených obcích je nutné v územních plánech eliminovat návrhy zastavitelných ploch v záplavovém území a řešit potřebná protipovodňová opatření pro ochranu navrhované silniční a železniční sítě.

Ve správním území ORP České Budějovice se nachází velké množství vodních zdrojů, což přispívá k dobré úrovni zásobování pitnou vodou.

Sociodemografická charakteristika

Z hlediska sociodemografických podmínek je situace ve správním obvodu ORP České Budějovice velmi dobrá. v cca 85% obcí dlouhodobě roste počet obyvatel, týká se to však jen menších obcí a měst, v Českých Budějovicích počet obyvatel dlouhodobě klesl, až v posledním desetiletí se tento trend začíná obracet.

Nadpoloviční část obcí má také dobrou věkovou strukturu, zhoršení se týká opět především krajského města, kde je vidět vysoký nárůst relativního počtu seniorů a stejně tak pokles relativního počtu dětí. Růst počtu starších lidí je však signálem k rozšíření služeb seniorům, především výstavbou a zřizováním různých forem penzionů a domovů důstojného stáří.

V demografické řadě posledních sta let vidíme však u marginálně umístěných obcí vůči centru regionu pouze přibližování k původnímu počtu obyvatel nebo dokonce jejich úbytek. Demografický potenciál některých aglomerovaných obcí k jádru České Budějovice je velmi nízký.

Památková ochrana

Ochrana památek je ve správním obvodu ORP České Budějovice reprezentována především městskou památkovou zónou v Českých Budějovicích a vesnickou památkovou zónou v Holašovicích, zapsanou do seznamu kulturního dědictví lidstva UNESCO. Vesnické památkové zóny najdeme v Dobčicích, Záboří, Zbudově, Bošilci, Municích, Dyníně, Vitíně, Bavorovicích, Lipanovicích, Opatovicích, BřehověRožnově. To ukazuje na význam a kvalitu dochovaného vesnického osídlení v tomto území. Všechny památkové zóny vytvářejí podmínky pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu.

Ve správním obvodu se nachází krajinná památková zóna Římovsko, dále řada přírodních památek. z hlediska ochrany přírody a památek je možno zařadit správní obvod ORP České Budějovice mezi lepší polovinu v Jihočeském kraji.

Dopravní a technická infrastruktura

Plynofikována je ve správním obvodu ORP České Budějovice více než 70% a obcí včetně Českých Budějovic, takže se plynofikace týká bezmála všech obyvatel, což má výrazný přínos ke kvalitě ovzduší, který se však zřejmě bude snižovat v souvislosti s růstem ceny zemního plynu.

Většina obcí má vodovod a kanalizace chybí pouze v 6% obcí, i když často není položena ve všech částech těchto obcí. Nedostatky v odkanalizování se však týkají především obcí menších, neboť se na kanalizaci nemůže připojit pouze necelé jedno procento obyvatel celého správního obvodu.

Vzhledem k velikosti celého území je dostupnost Českých Budějovic u řady obcí problematická, jedná se o cca třetinu obcí na okrajích správního území ORP, což se však týká jen cca 4% obyvatel.

V současné době není správní obvod ORP České Budějovice plně napojen na síť dálnic a rychlostních silnic. Výhledově zajistí toto kompletní dokončení dálnice D3. i na silnicích I. a II. třídy je navrhována řada obchvatů a jiných řešení, které zlepší zatím často nevyhovující stav těchto komunikací.

Na železnici má připojení cca pětina obcí, což kladně ovlivňuje dopravní dostupnost velké části území. Železniční napojení Českých Budějovic a celého správního obvodu bude dále výrazně zlepšeno dobudováním IV. transitního železničního koridoru.

Soubor: b01_charakteristika_uzemi_orp.htm


Věcná část > Charakteristika území ORP

   | tisk | nahoru |

stránka aktualizována: 01.09.2021, publikována: 13.10.2024