Věcná část > Povodňová charakteristika území

Povodí řeky Lužnice náleží do oblasti B8 – mírně teplý, vlhký, vrchovinný typ. Nižší spády a srážková expozice spolu se značnými retenčními prostory rybničních soustav způsobují méně strmé a dlouhé povodňové vlny. Tyto soustavy v daném povodí působí řadu století, takže je pokládáme za přirozenou a charakteristickou součást povodí řeky Lužnice.

Nejvyšší měsíční úhrny srážek připadají na květen až srpen, nejméně srážek je v únoru a březnu. Sněhová pokrývka se objevuje v průměru od poloviny prosince do poloviny března. Výška sněhové pokrývky dosahuje 20 až 40 cm. Tání významná pro vznik povodní mohou nastat prakticky od prosince až do dubna.

Povodně vyskytující se v našich podmínkách lze rozdělit do těchto typů:

•zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky

•letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti

•letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity zasahujícími i malá území

•zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy na tocích i při menších průtocích

Do kategorie povodňových situací je třeba zařadit i povodně z jiných důvodů než hydrologických, což jsou především havárie hrází vodních děl nebo jejich hradících konstrukcí (průlomové a přívalové vlny). Vlastníci (uživatelé) nebo správci vodních děl jsou povinni zajišťovat na nich odborný technickobezpečnostní dohled, jehož účelem je průběžné zjišťování technického stavu díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti a možných poruch i navrhování vhodných opatření k nápravě. Pro účely dohledu jsou díla v našem správním obvodu zařazena do III. a IV. kategorie – podle výše škod v území pod vodním dílem při případné havárii.

Za povodňových situací dochází často k ohrožení bezpečnosti i u těchto malých vodních nádrží a rybníků. Tato vodní díla mohou být pak zdrojem dalšího povodňového nebezpečí buď z důvodu nedostatečné kapacity přelivných objektů nebo z důvodu špatného technického stavu či zanedbané údržby.

Výše povodňových škod při konkrétní povodni závisí na mnoha faktorech, z nichž nedůležitější jsou :

•průběh povodně, charakterizovaný hodnotou kulminačního průtoku, tvarem a objemem povodňové vlny, dobou výskytu i druhem povodně

•kapacita a stav koryta toku a odolnost koryta proti proudící vodě

•způsob zástavby a využívání záplavových území, objekty a předměty v zaplavovaném území, které mohou být při povodni odplaveny, jsou potencionálním nebezpečím ucpání průtočného profilu v další části toku.

•spolehlivá činnost předpovědní a hlásné povodňové služby

•připravenost a úroveň prováděných opatření na ochranu před povodněmi

Na některých tocích je možné velikost a průběh povodně aktivně ovlivňovat zachycením části povodňové vlny v nádrži nebo odlehčením – převodem do jiného povodí. Ochranný účinek má v podstatě každá vodní nádrž. Pro transformační účinek na snížení povodně v dolním úseku toku je rozhodující poměrná velikost volného ochranného objemu nádrže k objemu povodňové vlny nad neškodným průtokem, velikost povodňového přítoku z mezipovodí a technický stav manipulačních uzávěrů nádrže.