Geologické a geomorfologické a poměry

Území ORP se z velké části rozkládá na geomorfologickém celku Třeboňská pánev, který je součástí Jihočeských pánví. Nachází se převážně v povodí Lužnice. Má rozlohu 1360 km², střední výšku 457 m a jejím nejvyšším bodem je Baba 583 m, která se však nachází v Lišovském prahu tvořícím předěl mezi Třeboňskou a Českobudějovickou pánví. Její geologické podloží tvoří senonské a neogénní sedimenty, moldanubické horniny a permské sedimenty. Člení se na geomorfologické podcelky Lišovský práh, Lomnická pánev a Kardašořečická pahorkatina. Třeboňská pánev vznikla společně s pánví Českobudějovickou při procesech saxonské zlomové tektoniky během křídy (přibližně před 88 miliony let) jako reakce na horotvorné procesy alpinského vrásnění. Pánve byly vyplněny jezery, které byly odvodňovány k jihovýchodu do oblasti nazvané Paratethys (pásmo pánví od západního předpolí Alp až do kaspické oblasti). Toto odvodňování bylo přerušeno až v pliocénu (přibližně před 4 miliony let), kdy došlo k oživení výzdvihů v oblasti Šumavy a Novohradských hor. Celá oblast pánví začala být odvodňována severním směrem a říční síť tak postupně nabývala dnešního rázu. V jihovýchodní části částečně území ORP zasahuje do Javořické vrchoviny a v jižní části pak zasahuje do oblasti Novohradských hor (zdroj Wikipedie).

Osou území je niva Lužnice, která je typická mezozoickými a kvartérními horninami a v jižní části území najdeme žulové masívy podhůří Novohradských hor a Javořické vrchoviny, nižší vrcholky na východní a západní hranici území mají spíše rulové podloží.