<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území

Horní Poříčí leží 14 km západně od Strakonic při křižovatce komunikace 1. třídy na Strakonice a železniční trati Plzeň – Horažďovice – Strakonice. Nadmořská výška obce je okolo 410 m.n.m. Počet trvale bydlících obyvatel v obci je 300 (k 01.01.2023). Počet domů pro trvale bydlící obyvatele je cca 110. Počet rekreačních chalup a chat je v obci cca 25. K obci dále patří rekreační zařízení Univerzity Karlovy s max. počtem lůžek 200.

V obci hospodaří tři soukromí zemědělci a provádí se velkovýroba kuřat.

Krajinný ráz v řešeném území je mírně zvlněný s dominantní údolní nivou řeky Otavy. Lesnatost správního území obce je velmi nízká a činí pouze 8 %, ZPF zaujímá 78 % a vodní plochy 4,5 % území. Na jihovýchodním okraji území je maloplošné zvláště chráněné území PR Kněží hora.

Obec Horní Poříčí leží na silnici I/22, která má nadregionální význam. Na tuto silnice se napojují tři silnice III. třídy: III/02216, III/02217, III/02217a) místního významu, které umožňují dopravní obsluhu místních částí Horní a Dolní Poříčí. Východně od obce prochází železniční trať nadregionálního významu č. 200 Zdice – Protivín.

Zdrojem vodovodu pro veřejnou potřebu v Poříčí jsou dva vrty (DP1 a DP2) vzdálené cca 500 m východně od Dolního Poříčí.

Obec využívá jednotnou kanalizační síť pro splaškové i dešťové vody a je na ni připojeno 99% obytné zástavby. V Horním Poříčí se jedná o hlavní sběrač „A“ a v Dolním Poříčí se jedná o hlavní sběrač „B. Tato kanalizační síť je napojena na ČOV v Dolním Poříčí na levém břehu řeky Otavy. Ta zároveň slouží jako recipient. ČOV je mechanicko-biologická s denitrifikací a nitrifikací. Na kanalizaci se nachází 6 odlehčovacích komor s přepady dešťových vod do řeky Otavy. Na kanalizaci se také nachází 2 čerpací stanice s výtlačnými řady.

Geomorfologie

Správní území Horního Poříčí spadá do Střelskohoštické pahorkatiny.

Provincie:                          Česká vysočina

 Soustava:                          Česko-moravská soustava

         Podsoustava:                      Středočeská pahorkatina

                 Celek:                                Blatenská pahorkatina

                 Podcelek:                          Horažďovická pahorkatina

                 Okrsek:                              Střelskohoštická pahorkatina

                   

Střelskohoštická pahorkatina je jihozápadní částí Horažďovické pahorkatiny. Je to plochá pahorkatina v povodí Otavy, na granitoidech středočeského plutonu blatenského, červenského typu s moldanubickými pararulami, rulami a arterity pestré série s lokalitami pliocenních písků a jílů. Reliéf je slabě rozčleněný erozně denudační s plochým neogenním zarovnaným povrchem, zpestřeným nevýraznými strukturními hřbety, suky a svědeckými vrchy.

Pahorkatina je málo zalesněná, převážně smrkové porosty s příměsí borovice jsou rozptýleny do mnoha drobných lesíků, převažuje orná půda, kolem rybníků a vodních toků zbytky květnatých luk s vlhkomilnými druhy.

Hydrologická charakteristika

Páteřním tokem území je řeka Otava. Jedinými významnými přítoky ve správním území obce jsou Březový potok – levostranný přítok Otavy vlévající se do ní v ř. km 61,95 a Dvorský potok – pravostranný přítok Otavy vlévající se do ní v ř.km 64,690.  Z povodňové hlediska uvedené přítoky neohrožují zástavbu ani infrastrukturu.

Řeka Otava vzniká soutokem Křemelné a Vydry, dvou šumavských bystřin u Čeňkovy pily na ř. km 113,000. Odtud teče na sever přes Sušici, ř. km 92,000 a stáčí se na severovýchod do Horažďovic, ř.km. 72,000. Z Horažďovic se Otava stáčí jihovýchodním a východním směrem ke Strakonicím, ř.km 54,000 a Písku, ř.km 26,000. V písku se tok stáčí opět na sever a vlévá se do nádrže VD Orlík. Celý tok odvádí vodu z území asi 3800 km2, délka řeky je asi 113 km.

Horní tok nad Rejštejnem je balvanitý a velkým sklonem a velkými rychlostmi vody. Údolí je zde prakticky v celé délce úseku úzké a zalesněné. Úsek mezi Rejštejnem a Sušicí má podobný charakter, sklon dna je však mírnější, břehy převážně zalesněné přechází místy do luk a objevuje se občasná zástavba. Jedinou obcí je Anín, ostatní zástavbu tvoří jednotlivé chaty, kempy a tábořiště. Nad Sušicí je již inundace širší (místy až 500m) a řeka pomalejší.

Úsek toku mezi Sušicí a Horažďovicemi ztrácí svůj horský charakter, inundace je již širší (300 – 400 m). Přirozené koryto střídavě v lesním porostu a zemědělsky využívané půdě (většinou louky). Koryto je ve volné krajině neupravené s přirozenou kapacitou cca jednoleté vody.

Úsek toku mezi Horažďovicemi a Strakonicemi je podobný jako úsek nad Horažďovicemi. Sklon toku je zde menší, sedimentační proces výraznější, inundace širší a meandrování toku v přirozené trati výraznější.

Aktuální hydrologická data (N-leté průtoky) jsou uvedena v evidenčních listech hlásných profilů kategorie A a B.

Studie odtokových poměrů vodního toku Otavy uvádí následující data pro profil nad ústím Březového potoka:

Klimatická charakteristika

Oblast spadá do regionu MT11 a MT7. (Quittova klasifikace – Atlas podnebí Česka, 2007)