NEZÁVISLÝ MĚSÍČNÍK PRO MĚSTO TÝN NAD VLTAVOU a OKOLÍ
9/2002
9. září 2002
Se starostou o vodě
Opadla voda, ale o emocích obyvatel Týna nad Vltavou se stejně mluvit nedá. Ve snaze přiblížit občanům, a to nejen těm, kteří byli povodní postiženi, práci krizového štábu a důvody některých rozhodnutí, jsem opět navštívil starostu Týna nad Vltavou pana Jiřího Eisenvorta, abych se dozvěděl, jak to všechno bylo z jiného pohledu.
Pane starosto, slyšel jsem, že hned v prvních chvílích jste prohlásil, že prioritou všech zásahů jsou lidské životy a zdraví, že se prostě při povodni nesmí nikomu nic stát a že majetky jsou až na druhém místě. Jak se Vám podařilo své prohlášení vyplnit?
Ano, je skutečně pravdou, že toto prohlášení bylo pro práci krizového štábu naprosto zásadní. Dnes, když probíhá likvidace škod, způsobených povodní, samozřejmě řada občanů, dokonce i těch, kteří s povodní neměli vůbec nic společného tvrdí, že tento postup nebyl správný. Ale pro nás všechny, kteří jsme v krizovém štábu pracovali, bylo naprosto nemyslitelné riskovat životy záchranářů pro záchranu majetku občanů. Nutno říci, že v tomto případě neplatily žádné výjimky. Dokladem toho, že tato cesta byla správná je fakt, že skutečně při povodních nebyl v Týně nad Vltavou a spádových obcích v souvislosti s povodněmi nikdo zraněn ani nikdo nezemřel.
Další „zaručenou zprávou", kolující mezi občany je údajně nedostatek pytlů s pískem pro stavbu protipovodňových zábran, protože všechen jste měl na své zahradě.
V první řadě se chci důrazně ohradit proti podobným výpadům proti mé osobě touto formou. Pokud někdo z občanů má prokázané podezření nebo důkazy o tom, že jsem jakkoliv zneužil své pravomoci nebo učinil nesprávné rozhodnutí, ať postupuje standardním zákonným způsobem, to znamená podáním trestního oznámení proti mé osobě. Zlehčování a bagatelizaci práce krizového štábu kvůli osobním averzím v žádném případě nepřipustím. k Vaší otázce se nehodlám vyjadřovat, pouze konstatuji, že se nezakládá na pravdě. Upozorňuji však na to, že proti šiřitelům podobných nepravd a fám, které zvláště v současné době jsou velmi citlivé, budu postupovat rovněž zákonným způsobem.
Další problematickou otázkou je přistavování kontejnerů na odpad. Slyšel jsem, že od určité hodiny bylo stanoveno, že bezplatné přistavování kontejnerů je ukončeno a další odvoz odpadu bude již placenou službou podle sazebníku. Je to pravda?
Je to pravda, ale ne celá. Skutečností je, že se nám v kontejnerech, určených výhradně pro likvidaci věcí zničených povodní, začaly objevovat věci, které vodu nikdy neviděly. Někteří občané využili situace k likvidaci starých věcí z půd a stodol a dokonce k tomuto požadovali i pomoc vojáků. z tohoto důvodu jsme zastavili plošné přistavování kontejnerů zdarma a vyhlásili jsme, že další přistavení bude již placené. Zároveň jsme však přímo na místě zjišťovali potřeby konkrétních obyvatel, postižených povodní a pro likvidaci odpadu z povodní budou samozřejmě pro ně přistavovány kontejnery nadále zdarma. To potrvá minimálně do odvolání stavu nouze v regionu. Pravdou je, že pro osoby, kterých se toto přímo netýká se mohla zdát tato informace zmatečná a postup netaktní, až odsouzeníhodný. Dalším faktem je, že z výše uvedených důvodů nám nestačily kontejnery pro lokality Koloděje nad Lužnicí a ostatní, protože jich prostě tolik nevlastníme. Po vyhlášení o placeném přistavování kontejnerů se téměř okamžitě situace vrátila do únosných mezí.
Mezi lidmi, hlavně v Podskalí, koluje další „zaručená informace" o tom, že město nechalo lidi napospas všemu a nikdo pro ně nic neudělal. Jediný, kdo na ně v těžké chvíli myslel, byl ředitel gymnázia v Týně nad Vltavou pan Hájek, který osobně přijel lidem rozdat pomoc. To jsem skutečně z několika úst osobně slyšel. Jak to tedy doopravdy bylo?
Zde je třeba uvést situaci na pravou míru. Pan Hájek byl pověřen krizovým štábem, který dodal humanitární pomoc, předáním této pomoci potřebným občanům. Byl také vybaven příslušným označením jak vozidla, tak jeho samého.
Vraťme se ke chvílím, kdy voda ve Vltavě stoupala. Jak byla zabezpečena informovanost občanů, měli dostatek informací, věděli vše s dostatečným předstihem?
Mohu zodpovědně říci, že všichni občané, kterých se to týkalo, byli informování včas a pravdivě. Naráželi jsme však na problém, který nikdo nečekal. Občané nám totiž nevěřili a v mnoha případech nereagovali tak, jak by měli. Tvrdili, že tak vysoko voda nikdy nebyla a nikdy nebude a dokonce mi volali a chodili na krizový štáb, že hasiči a příslušníci policie šíří mezi obyvateli města poplašné zprávy a paniku. Ti skutečně obcházeli dům od domu a každého informovali o očekávané situaci. Nakonec se potvrdilo, že skutečnost byla ještě o něco horší, nežli předpoklady. i při evakuaci, která nakonec musela být nařízena, se bohužel projevila neukázněnost některých spoluobčanů, kteří se vraceli do svých domů zadem, aby je nikdo neviděl a potom museli být znovu evakuováni za daleko riskantnějších podmínek. Samozřejmě občané, kterých se situace netýkala, nebyli informováni podle jejich představ proto, že na to nebyl čas. Byla připravena evakuace Horního Brašova, i tam každý věděl co má dělat a kam se má v případě vyhlášení odebrat. Znovu opakuji, že informace měl skutečně každý, koho se to týkalo a pokládám i tuto část práce krizového štábu za precizně zvládnutou.
Dostávám se k otázce uzavření mostů v Týně nad Vltavou. Jak to ve skutečnosti bylo?
Zásadním podnětem k uzavření mostů byla informace, že po Vltavě se blíží velké množství, řádově stovky metrů krychlových, splaveného dřeva. To znamená, že bylo velké nebezpečí, že mosty tyto nárazy nevydrží. Starý most byl uzavřen na můj příkaz již při zvýšení hladiny nad únosnou mez, protože popravdě nikdo z nás nepředpokládal, že nápor vody a naplavených věcí vydrží. Nový most byl uzavřen ve večerních hodinách z bezpečnostních důvodů také na můj přímý příkaz, protože hrozilo podemletí mostních pilířů a vymletí sypané části předmostí. Okamžitě jsem žádal o vyjádření specialistu na mostní konstrukce (statika), který v ranních hodinách oprávněnost uzavření mostů potvrdil. Další měření a posouzení stavu mohlo proběhnout až po opadnutí vody.
Jak je možné, že po uzavření mostu po něm někdo mohl jezdit a jiný ne?
Je třeba si uvědomit, že most byl uzavřen pro běžný provoz, jak vozidel, tak pěších. Provoz byl povolen označeným vozidlům krizového štábu, vozidlům armády, policie a nutného zásobování. Pokud se na most dostal někdo jiný, je to jednoznačně v rozporu s nařízením krizového štábu a samozřejmě je věcí svědomí každého jednotlivce, jestliže převážel vozidlem s označením krizového štábu známé přes uzavřený most. k tomuto sdělení se nemohu vyjádřit, protože jsem nebyl osobně přítomen.
Proč nebyli občané na uzavření mostu upozorněni včas? Mnoho jich zůstalo na druhém břehu bez možnosti dostat se domů.
Domnívám se, že každý, kdo se v této době na mostě nacházel, si byl dobře vědom nebezpečí situace a možnosti, že most bude uzavřen. Mluvilo se o tom již od odpoledních hodin. Pokud se tedy po uzavření mostu nedostal například k dětem, které zůstaly samy doma na druhém břehu, měl zvážit své priority včas. Příslušníci policie dostali za úkol most z bezpečnostních důvodů vyklidit a uzavřít. Svůj úkol splnili a nikdo jim nemůže vyčítat, že byl na nesprávné straně. Musím zdůraznit, že ani po uzavření mostu nebyli ponecháni lidé osudu. Jezdilo jedno vojenské a jedno civilní vozidlo, které je převážely přes Hněvkovickou přehradu. Jenže to již nebylo možno dát vědět všem. Ten, kdo u mostu zůstal, byl na druhý břeh dopraven.
Jak to vůbec bylo se starým mostem. Mezi lidmi se říkalo, že bude odstřelen.
Toto rozhodnuti' bylo zvažováno na základě dobrozdání kompetentních odborníků. Bylo nám doporučeno, ať mosty ponecháme osudu. Když vydrží, je to v pořádku, jestliže nevydrží, vezme je voda. Pokud by bylo doporučeno mosty odstranit (hrozilo například zatopení Horního Brašova), neváhal bych tento příkaz vydat. Samozřejmě v takovém případě by tuto likvidaci provedla firma k tomu kompetentní a v žádném případě nikdo jiný. Naštěstí k tomuto krajnímu opatření nebylo nutno sáhnout a po prohlídce starého mostu odborníky bylo konstatováno, že most celou povodeň přestál na jedničku a je ve stoprocentním stavu.
Poslední otázka. Údajně jste zakázal informovat média o průběhu povodní v Týně nad Vltavou. Pokud je to pravda, neprojeví se to při rozdělování peněz pro postižené oblasti?
Tato informace je nedorozuměním. Zakázal jsem členům krizového štábu poskytovat nekoordinovaně informace občanům a organizacím. k tomu mne vedla snaha o to, aby informace, poskytované občanům byly pravdivé a konkrétní. Na druhou stranu mne velmi zklamal přístup médií, hlavně televizí. v pravidelných intervalech jsme je informovali o situaci v Týně nad Vltavou. v některých rádiích probíhaly pravidelné relace. Bohužel v televizi nebyl dokonce ani zvýrazněn Týn nad Vltavou na povodňových mapkách. Pravděpodobně jsme pro televizi nebyli dostatečně zajímaví, protože se u nás neudály žádné tragédie nebo mediálně využitelné příhody. Tento přístup mne osobně velice mrzí.
Co byste tedy závěrem chtěl říci k celé situaci?
Na závěr našeho rozhovoru mám ještě dvě připomínky. Za prvé chci jménem svým i jménem krizového štábu poděkovat všem dobrovolníkům, hasičům vojákům a příslušníkům hasičských sborů, kteří u nás pracovali. Odvedli obrovský kus práce a bez nich bychom celou situaci nemohli nikdy zvládnout. Druhou připomínku chci směřovat do řad občanů Týna nad Vltavou, do jejich svědomí. Vzhledem k tomu, že bylo zatopeno cca 10% Týna nad Vltavou, očekával jsem masívní pomoc od zbytku obyvatel. Mezi dobrovolníky jsem viděl lidi z Havlíčkova Brodu, Náchoda, Čáslavi, Vyškova, dokonce ani australští kanoisté neodjeli a místo závodění pomáhali odklízet bláto a věci zničené vodou. Bohužel mezi dobrovolníky bylo jen mizivé množství občanů Týna. Zřejmě to svědčí o tom, že se sami nepokládají za součást našeho města a měli by přemýšlet o tom, kam vlastně patří.
Děkuji za rozhovor.
-jr-