Věcná část > Významné a drobné vodní toky jako možné zdroje povodní > Vodní tok Otava

Ze „Studie odtokových poměrů – protipovodňová ochrana na území města Písku se zaměřením na lokalitu vyústění potoka Jiher, Mehelnického potoka a lokalitu Václavského jezu“, která byla v září 2006 zpracována firmou HYDROSOFT Veleslavín s.r.o. vyplývá, že protipovodňová ochrana města Písek je menší, než na Q100. Důvody jsou dva, hydrologická data a dolní okrajová podmínka výpočtového modelu.

a) hydrologická data

Po povodních v roce 2002 ČHMÚ změnilo n-leté vody výrazně směrem nahoru. Q100 se například změnilo z původních 785 m3/s na 830 m3/s, tedy o 45 m3/s. Tato změna má dopad na vypočtené hladiny ve městě cca 20 cm. Zvýšení hladiny o tuto hodnotu posouvá ochranu města pod Q100. Při Q100 dojde k přelití hrází na levém břehu prakticky v celém městě a za hrázemi dojde k proudění vody při hloubce vyšší než 1,5 m.

b) dolní okrajová podmínka

Další negativní vliv na protipovodňovou ochranu města má vliv dolní okrajová podmínka. Doposud se předpokládalo, že vzdutí v dolní části města Písek způsobuje vzdutí VD Orlík jak již bylo řešeno výše, tento vliv přehrady nebyl prokázán a na vzdutí vody se nejvíce podílí soutěska pod městem, jejíž vliv nelze manipulací na VD Orlík nijak ovládat.

Soutok s potokem Jiher

Ohrožených osob: cca 3000, ohrožený majetek: cca 15 mil. Kč. Tato lokalita, kde se oba výše jmenované problémy sčítají, patří k nejproblémovějším místům ve městě a to i proto, že v místě soutoku byla úroveň protipovodňové ochrany pod Q100 i podle původních studií a rozdíl Q100 od koruny hráze je místy větší než 1,5 m. Není tedy divu, že v prvním panelovém domě u soutoku byla při povodni v roce 2002 voda až v 2. NP.

Soutok s Mehelnickým potokem

Ohrožených osob: cca 100, ohrožený majetek: cca 23 mil. Kč. Dalším kritickým místem, které nebylo v Písku nikdy uspokojivě dořešeno. Podobně jako u Jihru, hlavním problémem je zde vzdutí Otavy, nikoliv vlastní povodně na Mehelnickém potoce. Již při Q1 na Otavě dochází k výraznému vzdutí a odtoková kapacita Mehelnického potoka se snižuje. Při průtocích na Otavě nad Q20 již průtok v Mehelnickém potoce nemá vliv a inundace potoka je zaplavena téměř hydrostatickou hladinou z Otavy. Toto vzdutí je při Q20 až Q50 až nad most k nákupní zóně a při průtoku větším až k silničnímu okruhu.

V této lokalitě je ohrožena celá řada obytných domů v ulicích Ostrovní a Hradišťská. Jak již bylo řečeno, kromě velkých vod Q20 až Q100 jsou nemovitosti pravidelně zaplavovány již při povodních Q1 až Q5, tedy prakticky každoročně.

Václavský jez

Ohrožených osob: cca 100, ohrožený majetek: cca 4,2 mil. Kč. Dalším místem, kde je kapacita koryta nedostatečná je inundace nad Václavským jezem. V prostoru jezu je na pravém břehu průmyslová zástavba, na levém břehu pak obytná zástavba rodinných a činžovních domů.

Protipovodňová opatření

Město Písek má celou řadu protipovodňových opatření a to zejména přímo v centru města. Pravý břeh od soutoku s Mehelnickým potokem až pod ČOV má přirozenou ochranu na Q100 a v záplavovém území je zde jen několik nemovitostí. Protipovodňová ochrana zde není.

Levý břeh v centru je chráněn celou řadou protipovodňových opatření počínaje pohyblivým válcovým jezem, přes ochranné hráze a nábřežní zdi až po mobilní hrazení. Nad Mehelnickým potokem tvoří protipovodňovou ochranu především protipovodňové hráze které na levém břehu po rekonstrukci tvoří pěší a cyklistickou stezku. Toto řešení je ve studii hodnoceno jako velice vhodné a je doporučováno jej následovat i na dalších místech. Součástí studie jsou návrhy nových protipovodňových opatření v lokalitě soutoku Otavy s Mehelnickým potokem, Jihrem a úpravy Václavského Jezu.

Evidenční listy objektů na toku, objektů ohrožených povodní, objektů zhoršujících odtokové poměry a protipovodňových opatření jsou součástí výše uvedené studie, evidenční listy objektů ohrožených povodní jsou též uvedeny v povodňovém plánu v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.