Výše povodňových škod při konkrétní povodni závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou:
•velikost a průběh povodně, charakterizovaný hodnotou kulminačního průtoku, tvarem a objemem povodňové vlny, a také roční dobou výskytu povodně a délkou trvání záplavy,
•stav a kapacita koryta toku, kapacita jezů, mostů a dalších objektů na toku
•protipovodňová opatření, odolnost koryta, infrastruktury a objektů v záplavovém území proti proudící i stojící vodě,
•způsob zástavby a využívání záplavového území, které má být úměrné pravděpodobnosti jeho zaplavení. Objekty a předměty v záplavovém území, které mohou být při povodni odplaveny, jsou potenciálním nebezpečím ucpání průtočného profilu v dolní části toku,
•včasná informovanost o povodňovém nebezpečí a průběhu povodně, tj. spolehlivá činnost hlásné a předpovědní povodňové služby,
•připravenost a úroveň prováděných opatření na ochranu před povodněmi, jako souhrn aktivit povodňových orgánů, orgánů krizového řízení a složek integrovaného záchranného systému (IZS), správců povodí, správců vodních toků, správců ohrožených nemovitostí a všech dalších orgánů a organizací zapojených v systému ochrany před povodněmi.
Na některých tocích je možné velikost a průběh povodně aktivně ovlivňovat zachycením části povodňové vlny v nádrži nebo jejím převodem do jiného povodí. Ochranný účinek má v podstatě každá vodní nádrž, nejúčinnější je však u těch nádrží, které mají vyčleněny ochranný (retenční) prostor. Obdobný retenční účinek mají při povodni přirozené inundační prostory podél vodních toků a území určená k řízeným rozlivům povodní.
stránka hpps-a-povodnove-skody.htm aktualizována: 31.05.2024, publikována: 17.09.2024